Filtr seznamu úloh?

Zvolte požadované hodnoty úrovní a požadované štítky. V obsahu budou zobrazeny pouze úlohy mající jednu ze zvolených úrovní každé škály a alespoň jeden štítek. Pokud chcete filtrovat pouze podle některých škál nebo jen podle štítků, nechte ostatní skupiny prázdné.

Škály

Úroveň náročnosti

Štítky

Typy úloh
Poznávací operace
«
«
«

Výkon potřebný na přeměnu ledu v páru

Úloha číslo: 351

Jaký výkon potřebujeme vyvinout, chceme-li za jednu hodinu přeměnit 80 kg ledu teploty −20 °C v páru o teplotě 100 °C.

  • Nápověda

    Uvědomte si, jaké všechny děje musí proběhnout, aby se přeměnil led o teplotě nižší než 0 °C na páru o teplotě 100 °C.

    Jaká tepla bude potřeba postupně dodávat?

  • Rozbor

    Výkon potřebný na přeměnu ledu na páru určíme jako podíl celkového spotřebovaného tepla a času, za který to chceme provést.

    Celkové teplo, které budeme dodávat, se spotřebuje na ohřátí ledu na teplotu tání, jeho roztátí, dále na ohřátí vzniklé vody na teplotu varu a na její vypaření.

    Celkové potřebné teplo tedy získáme sečtením všech čtyř potřebných tepel.

  • Zápis

    τ = 1 h = 3600 s doba děje
    t1 = −20 °C teplota ledu na začátku děje
    m = 80 kg hmotnost ledu
    t2 = 100 °C teplota páry na konci děje
    tt = 0 °C teplota tání ledu
    P = ? výkon potřebný na přeměnu ledu na páru

    Z tabulek:

    cl = 2100 J kg−1 K−1 měrná tepelná kapacita ledu
    cv = 4180 J kg−1 K−1 měrná tepelná kapacita vody
    lt = 334 kJ kg−1 = 3,34·105 J kg−1 měrné skupenské teplo tání ledu
    lv = 2256 kJ kg−1 = = 2,256·106 J kg−1 měrné skupenské teplo vypařování vody
  • Řešení

    K požadované přeměně ledu v páru dané teploty musí proběhnout celkem čtyři děje, z nichž každý je podmíněn dodáním určitého množství tepla, jež můžeme díky znalosti tepelných kapacit a skupenských tepel snadno spočítat. Nejprve je třeba ohřát led na teplotu tání 0 °C (dodáno teplo Q1), poté nechat při stálé teplotě roztát led (Q2), následně ohřát vodu na 100 °C (Q3) a nakonec přeměnit vodu v páru (Q4).

    Pro jednotlivá dílčí tepla platí následující vzorce:

    Q1=mcl(ttt1), Q2=mlt, Q3=mcv(t2tt), Q4=mlv,

    kde m je hmotnost ledu, cl měrná tepelná kapacita ledu, tt teplota tání ledu, t1 počáteční teplota, lt měrné skupenské teplo tání ledu, cv měrná tepelná kapacita vody, t2 konečná teplota a lv měrné skupenské teplo vypařování vody.

    Celkové teplo, jež musíme dodat, je pochopitelně dáno součtem dílčích tepel:

    Q=Q1+Q2+Q3+Q4.= =m(clttclt1+lt+cvt2cvtt+lv)= =m[tt(clcv)clt1+lt+cvt2+lv].

    Hledaný výkon P pak již spočítáme jednoduše jako teplo Q dělené časem τ:

    P=Qτ=m[tt(clcv)clt1+lt+cvt2+lv]τ.
  • Číselné dosazení

    P=m[tt(clcv)clt1+lt+cvt2+lv]τ= =80[2100(20)+3,34105+4180100+2,256106]3600W P=68kW
  • Odpověď

    Na přeměnu daného množství ledu o teplotě −20 °C na páru o teplotě 100 °C potřebujeme výkon 68 kW.

Úroveň náročnosti: Úloha vhodná pro studenty střední školy
K řešení úlohy je třeba vyhledat nějaké údaje.
Úloha na syntézu
Zaslat komentář k úloze